Zkušební doba: Kdy se vyplatí a kdy je lepší se jí vyhnout?

Délka zkušební doby

Zkušební doba je období, kdy si zaměstnavatel i zaměstnanec vzájemně "oťukávají", zda jim pracovní poměr vyhovuje. Během této doby může kterákoli ze stran pracovní poměr ukončit zjednodušeným způsobem, a to i bez udání důvodu. Délka zkušební doby není libovolná, je dána zákoníkem práce a odvíjí se od délky sjednaného pracovního poměru.

V případě, že je pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou, činí zkušební doba maximálně 3 měsíce. U pracovního poměru na dobu určitou, která je delší než 6 měsíců, je zkušební doba také maximálně 3 měsíce. Pokud je však pracovní poměr na dobu určitou kratší než 6 měsíců, zkušební doba nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru.

Důležité je zmínit, že zkušební doba nemusí být sjednána vůbec, nebo může být sjednána kratší, než dovoluje zákon. Vždy je však nutné, aby byla sjednána písemně, a to nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce. Pokud by zkušební doba nebyla sjednána písemně, považuje se za nesjednanou.

Během zkušební doby má zaměstnanec stejná práva a povinnosti jako kterýkoli jiný zaměstnanec. Zaměstnavatel s ním ale může rozvázat pracovní poměr zjednodušeným způsobem, a to i bez udání důvodu. Zaměstnanec má stejnou možnost.

Zkrácení zkušební doby

Zkrácení zkušební doby v pracovním poměru není v zákoníku práce výslovně upraveno. To znamená, že neexistuje žádný zákonný nárok zaměstnance ani zaměstnavatele na zkrácení sjednané zkušební doby. Zkušební doba je specifickým obdobím na začátku pracovního poměru, které slouží jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli k ověření, zda je daná práce a pracovní prostředí pro ně vhodné.

Během zkušební doby může každá ze smluvních stran ukončit pracovní poměr z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu, a to s kratší výpovědní lhůtou. Zákoník práce však stanoví maximální délku zkušební doby, která činí zpravidla 3 měsíce. U vedoucích zaměstnanců může být zkušební doba sjednána až na 6 měsíců. Důležité je zmínit, že zkušební doba nemusí být sjednána vůbec, a to ani v pracovní smlouvě na dobu určitou. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou na zkušební době, pracovní poměr začíná běžet bez zkušební doby.

Prodloužení zkušební doby

Zkušební doba je specifickým obdobím na začátku pracovního poměru, které slouží jak zaměstnavateli, tak i zaměstnanci k ověření, zda je daná práce pro ně tou pravou. Během této doby může kterákoli ze stran pracovní poměr ukončit z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu, a to s kratší výpovědní lhůtou. Standardní délka zkušební doby je 3 měsíce, ale v některých případech může být sjednána i delší, maximálně však na 6 měsíců. Co se ale stane, když během zkušební doby zaměstnanec onemocní? Nemoc zaměstnance během zkušební doby je situace, která může vést k otázce, zda se zkušební doba prodlužuje. Český zákoník práce v § 67 hovoří jasně – zkušební doba se prodlužuje o dobu, po kterou zaměstnanec nemohl konat práci pro překážku v práci na straně zaměstnance. To v praxi znamená, že pokud zaměstnanec onemocní a je v pracovní neschopnosti, zkušební doba se o tuto dobu automaticky prodlouží. Zaměstnavatel ani zaměstnanec tak nepřijdou o dny, kdy se nemohli vzájemně „testovat“ v pracovním procesu. Důležité je pamatovat, že prodloužení zkušební doby se týká pouze překážek na straně zaměstnance, jako je například nemoc, karanténa nebo ošetřování člena rodiny. Naopak, pokud je překážka na straně zaměstnavatele, například z důvodu nedostatku práce, zkušební doba se neprodlužuje.

Ukončení v průběhu zkušební doby

Zkušební doba je specifickým obdobím na začátku pracovního poměru, kdy si zaměstnavatel i zaměstnanec ověřují, zda je vzájemná spolupráce oboustranně výhodná a zda splňuje jejich očekávání. Během zkušební doby může dojít k ukončení pracovního poměru z iniciativy zaměstnance i zaměstnavatele, a to z jakéhokoliv důvodu nebo i bez udání důvodu. Platí zde však jistá specifika. Výpovědní doba v průběhu zkušební doby je zkrácena na 15 dnů a začíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi druhé straně. Zaměstnanec ani zaměstnavatel nemusí ve výpovědi uvádět důvod ukončení pracovního poměru. Je však vhodné, aby tak učinili alespoň v případě, kdy je ukončení motivováno konkrétními skutečnostmi. Ukončení pracovního poměru v průběhu zkušební doby podléhá stejným formálním náležitostem jako běžná výpověď. Musí být dána písemně a doručena druhé straně. Vlastnoruční podpis na výpovědi je nutný pouze v případě, kdy je dává zaměstnanec.

Důležité je zmínit, že i v průběhu zkušební doby má zaměstnanec stejná práva a povinnosti jako běžný zaměstnanec. To se týká například délky pracovní doby, mzdových podmínek, dovolené nebo překážek v práci. Zkušební doba je zkrátka obdobím, kdy si obě strany "nahlížejí pod pokličku" a ověřují si, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje.

Zkušební doba je jako tanec na laně - vyžaduje rovnováhu mezi ukázáním svého nejlepšího já a přizpůsobením se novému prostředí.

Zdeněk Dvořák

Výpovědní lhůta v době zkušební

Zkušební doba je specifickým obdobím na začátku pracovního poměru, kdy si zaměstnavatel i zaměstnanec ověřují, zda je vzájemná spolupráce oboustranně výhodná a zda splňuje jejich očekávání. Během zkušební doby se uplatňují odlišná pravidla, a to i v otázce výpovědní lhůty. Výpovědní lhůta v době zkušební doby je oproti standardní výpovědní lhůtě výrazně kratší. Zatímco standardní výpovědní lhůta činí minimálně dva měsíce, v době zkušební doby je to pouze 15 dnů. Tato lhůta začíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Je důležité si uvědomit, že výpovědní lhůta v délce 15 dnů platí pro obě strany pracovního poměru, tedy jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. V praxi to znamená, že pokud se zaměstnanec rozhodne ukončit pracovní poměr v době zkušební doby, musí dát zaměstnavateli výpověď s patnáctidenní výpovědní lhůtou. Stejně tak i zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď v průběhu zkušební doby s dodržením stejné lhůty. Kromě zákonné délky výpovědní lhůty je možné v pracovní smlouvě sjednat i delší výpovědní lhůtu, než je zákonné minimum. V žádném případě však nesmí být sjednaná výpovědní lhůta kratší než 15 dnů.

Pracovní smlouva na dobu určitou

Zkušební doba je institut pracovního práva, který umožňuje zaměstnavateli i zaměstnanci ověřit si vzájemnou spolupráci během prvních měsíců pracovního poměru. V případě pracovní smlouvy na dobu určitou se zkušební doba řídí stejnými pravidly jako u smlouvy na dobu neurčitou. To znamená, že maximální délka zkušební doby je standardně 3 měsíce. U vedoucích zaměstnanců může být zkušební doba sjednána až na 6 měsíců.

Důležité je zmínit, že zkušení doba musí být sjednána písemně a to nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce. Pokud není zkušební doba sjednána písemně, nebo je sjednána později, platí, že zkušební doba sjednána nebyla. Během zkušební doby může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec ukončit pracovní poměr z jakéhokoliv důvodu nebo i bez udání důvodu. Výpovědní doba během zkušební doby je 15 dnů a začíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi.

Je důležité si uvědomit, že i během zkušební doby má zaměstnanec stejná práva a povinnosti jako běžný zaměstnanec. To znamená, že mu náleží mzda, dovolená a ostatní benefity. Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance s jeho právy a povinnostmi a zajistit mu bezpečné a zdraví nezávadné pracovní prostředí.

Zkušební doba a dovolená

Zkušební doba je něco jako testovací jízda na začátku pracovního poměru. Zaměstnavatel i zaměstnanec si vzájemně ověřují, jestli jim to spolu bude fungovat. Během zkušební doby platí stejná pravidla jako u běžného pracovního poměru. To znamená, že zaměstnanec má nárok na mzdu, dovolenou a další benefity. Délka zkušební doby se liší a je uvedena v pracovní smlouvě. Zákoník práce stanovuje maximální délku zkušební doby. U standardního pracovního poměru je to 3 měsíce. Pokud se jedná o vedoucí pozici, může být zkušební doba delší, maximálně však 6 měsíců. Během zkušební doby může jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel ukončit pracovní poměr bez udání důvodu. Stačí dodržet pouze výpovědní lhůtu, která je v tomto případě 15 dní. Co se týče dovolené během zkušební doby, zaměstnanec má nárok na poměrnou část dovolené. To znamená, že za každý měsíc zkušební doby mu náleží 1/12 z celkové roční dovolené. Pokud tedy zaměstnanec nastoupí do práce 1. ledna a zkušební doba je sjednána na 3 měsíce, bude mít nárok na 1/4 roční dovolené.

Srovnání zkušební doby

	Česká republika	Slovensko
Maximální délka zkušební doby	3 měsíce	3 měsíce
Možnost prodloužení zkušební doby	Ne	Ano, u vedoucích pozic

Opakovaná zkušební doba u stejného zaměstnavatele

Zkušební doba je specifickým obdobím na začátku pracovního poměru, kdy si zaměstnavatel i zaměstnanec ověřují, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje. Co se ale stane, pokud zaměstnanec u stejného zaměstnavatele nastoupí znovu, tentokrát na jinou pozici? Může mu být sjednána zkušební doba opakovaně?

Zákoník práce v tomto ohledu hovoří jasně. Opakované sjednání zkušební doby u stejného zaměstnavatele je možné, ale pouze za předpokladu, že se jedná o sjednání zkušební doby pro výkon jiné práce, než kterou zaměstnanec u tohoto zaměstnavatele dosud vykonával, nebo ji vykonával v době delší než 6 měsíců.

Co to znamená v praxi? Pokud zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele na pozici asistentky a po roce od ukončení pracovního poměru se vrací na pozici obchodního zástupce, zkušební doba mu být sjednána může. Stejně tak v případě, že by se na pozici asistentky vracel po více než 6 měsících.

Důležité je zmínit, že zkušení doba musí být sjednána písemně, a to nejpozději v den nástupu do práce. V opačném případě se má za to, že sjednána nebyla. Maximální délka zkušební doby je pak 3 měsíce, u vedoucích zaměstnanců 6 měsíců.